Asijské nízkonákladovky, black list a můj zážitek

Hodně zajímavý zážitek jsem měla při letu s indonéskou aerolinkou Lion Air.

Vše začalo už nástupem do letadla, který má svá pravidla.

Běžně se děje tak, že je v příslušném východu, kde už  čekají cestující, vyhlášeno že se začíná nastupovat do letadla.  Nechť  si všichni připraví svoje palubní vstupenky a pasy ke kontrole. Ne tak na Bali, odkud jsem letěla do Jakarty. Dlouho se čekalo, až bude vyhlášen nástup. Přes okno velké jako výkladní skříň v letištní hale bylo vidět letadlo, do kterého jsme měli nasednout. 

Let měl zpoždění a dlouho se nic nedělo.

Několikrát jsem se byla dotazovat, kdy už začne boarding čili nástup. Máme vyčkávat, o začátku nastupování nás budou  informovat. Prý zavčasu. Hmm… 

A protože mě všechny ty procesy kolem odletu letadla baví, tak jsem pozorovala to hemžení kolem. Nakládání  plechových kontejnerů, příjezd ještěrky se zavazadly, způsob nakládání našich zavazadel…to nechám bez komentáře…Tady v té Asii to jde všechno nějak pomalu. Navíc, tady se nikdo nikam moc nežene. Je to vlastně takový protiklad a protimluv. Letectví, které je založeno na přesnosti a včasném odletu a indonéský klid a zpomalení. 

Koukám, snažím se rozpoznat svůj kufírek v záplavě všech ostatních. Samozřejmě nic nevykoukám. Ale jak jsem byla zaujatá, tak jsem si nevšimla, že boarding už začal. Poznala jsem to podle chumlu cestujících, kteří běželi jako o závod k letadlu. Nejdřív mně to nedocvaklo. Až po chvilce. Víte co je free boarding? 

To znamená, že nemáte v letadle přiděleno číslo sedačky, ale sedáte si dle svého uvážení.

Čili kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Dnes už se to stává málokdy, ale v době mých letuščích  začátků jsme takto vozili cestující z  letních dovolených od moře. Koukáme na sebe se sestrou a beze slova se zvedáme, ani si nemusíme nic sdělovat. Je čas  vydat se k letadlu. 

V letadle panuje dost velký zmatek, s tím jak si cestující sedají kam chtějí. Chvílemi mám pocit, že je nás tady nějak moc. Že by nepodchytili počet cestujících a skutečnou kapacitu letadla? 

Já si, coby zkušená cestovatelka a  letuška, si sedám k nouzovému východu.  

Vedle mě sedí pán s obrovskou taškou na zemi, další bágl má na klíně. To stejné u  nouzového východu naproti. Tam sedí ženy, z tašek jim čouhá zelenina.  Tady už chybí jen živá husa, přemítám.

Nedá mně to  a  klekám si  na sedačku a koukám na ten mumraj. Sleduju to hemžení a říkám si, že tady ten chaos se snad nikdy neuklidní. Ale jo, sice to zabralo spoustu času, nakonec letuška přesadila cestující a nějak se jim podařilo mít přístup u nouzového východu volný. 

Ani se nechci zabývat tím, jak precizní byli u bezpečnostní kontroly.  Myslím, že tenkrát ani nikdo neřešil tekutiny v příručním zavazadle, jak je u nás běžný standard.  Pokud se chcete dozvědět více o tekutinách, které si smíte vzít na palubu letadla, mlrkněte sem: https://alexandrataranzova.cz/tekutiny-do-prirucniho-zavazadla-a-moravska-merunkovice/

Pro mě to byl hodně zajímavý  zážitek.  

Pokud cestujete s málo známými aerolinkami, zejména v Asii/Africe/Střední a Jižní Americe,

doporučuji podívat se na blacklist. 

Ve zkratce se  jedná  seznam nepříliš důvěryhodných leteckých společností, které nesplňují požadavky na bezpečnost v souladu s nároky EU a mají zakázáno létat nad Evropou. Black  list vydává  Evropská komise.

Odkaz na blacklist najdete zde,  obsahuje 3 dokumenty ke stažení a  je v angličtině.

https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/eu-air-safety-list_en

Průvodce k cestování letadlem najdete v eBooku 9 KROKŮ K POHODOVÉMU LETU. Ke stažení zdarma zde: https://alexandrataranzova.cz/ebook-zdarma/