Bylo nebe bez mráčků a zapadající slunce krásně oslňovalo město. Parádní zlatá hodinka 🙂
Stihli jsme to tak akorát, posedět si v horní řadě hlediště, prohlédnout vnitřní expozici a už nás vyháněli ven, protože bylo před zavíračkou. Roman Tehatre je součástí Jordan Passu, o kterém píšu v předešlém blogovém článku, podívejte se sem: https://alexandrataranzova.cz/s-ryanair-do-jordanska-aneb-moje-novorocni-cesta-2024/
Když jsem si po prohlídce šla odskočit na veřejné záchodky, došlo mně, že je nesmírně důležité mít v těchto končinách kalhoty s nohavicemi na gumičku. Možná vás napadá ledacos, ale mířím k arabským záchodům s dírou v zemi. Určitě je znáte, ale tady jde o tu vodu ve výšce cca 1 cm všude kolem na zemi. 🙂 Co to bylo za obsah se ani nechci domýšlet 😀. Důležité je, že kalhoty do zvonu a jiné volné nohavice se blbě drží nad „hladinou“. Nechápala jsem, k čemu je ten kus koberce na zemi.
Pochopila jsem po použití záchodu. Prostě si pak opucujete podrážky :-D. Na ostatních turistických místech jsou normální záchody, tak jak je známe.
Poté jsme zamířili na místní súk. Spousta nádherné zeleniny a ovoce na jednom místě, to už jsem dlouho neviděla. Čerstvá, krásně barevná, místní sladké dobroty a mraky koření. https://www.touristjordan.com/best-markets-amman/
Druhý den nás čekal výlet do Petry.
Tento výlet jsem absolvovala s manželem, ostatní dny už pěkně sama, protože manžel měl pracovní povinnosti. Cesta z Ammánu trvá 3 hodiny jízdy autem. My jsme zvolili pronájem auta s řidičem. Při první občerstvovací pauze mně došlo, že v těchto zemích nám budou neustále něco nabízet. Řidič zastavil u jídelny, ale součástí byl i obchod se suvenýry, s kosmetikou a bižuterií. Úskalí bylo v tom, že záchody byly až na konci obchodu, takže jsem musela projít tam i zpátky přes celý obchod 🙂
Řidič nás ujišťoval, že to je prvotřídní zboží, ať se aspoň podíváme. Ale podívat se znamená, že jste lapeni a těžko se pak vymaňujete ze spárů obchodníků. Ne, opravdu jsem si chtěla jen odskočit a neměla jsem v úmyslu nic kupovat. Ne, děkuji. To je ten rozdíl v mentalitě. Vy se chcete dostat do Petry, k tomu účelu si pronajmete auto s řidičem, který by vás ale rád povozil po všech možných prodejních “atrakcích”. Chce to se obrnit trpělivostí, protože vám neustále něco nabízí.
Při vstupu do skalního města jsem předložila Jordan Pass, o kterém se zmiňuju v článku: https://alexandrataranzova.cz/s-ryanair-do-jordanska-aneb-moje-novorocni-cesta-2024/. Tuhle část jsem nechala na místním řidiči, předpokládala jsem jsem totiž, že ví, kam nás má zavézt. Jak se ale později ukázalo, bylo to výchozí místo pro náročnou trasu, kterou považuji spíše za trek.
Půl hodinky jsme si s dalšími návštěvníky počkali na příjezd sběrného autobusu, který po 10 minutách jízdy celou skupinku vyložil na místě, kde začíná trek. Šlapali jsme nahoru a dolů , odměnou byl úžasný výhled na skalní útvary. Byla to nádhera. Během cesty jsem se párkrát zeptala lidí v protisměru, jestli je to ještě daleko. Odpověď byla vždycky stejná: Ano, je to ještě pár hodin cesty.
Tuhle část výletu jsem trochu podcenila, protože řidič byl prověřený od kolegů mého manžela a často vozí turisty do Petry. Tak jsem se ani nezabývala tím, že je v Petře několik tras, prostě jsem sázela na to, že on už to zná 🙂
Jediné, co jsem věděla bylo, že tam dojít zkrátka musíme a že na smluveném místě za 4 hodiny máme sraz s řidičem. Byla to krásná ukázka toho, jak já potřebuju mít věci pod kontrolou a jak je někdy těžké se odevzdat a věřit, že všechno dobře dopadne, i když vůbec nevíte, co vás čeká za nejbližší zatáčkou, za dalším vrcholkem. Je to krásná paralela se životem 🙂
Poté, co jsme začali z nejvyššího bodu sestupovat, postupně začali proudit turisté z opačného směru. To jsem si myslela, že už tam musíme přece každou chvíli být…
Trochu mě znejistěly odpovědi oněch turistů v protisměru: „Jak daleko to je? Daleko, ještě aspoň hodina.“ Jsem ráda, že v práci toho hodně nachodím, mám tím pádem trochu průpravu, možná bych s tím měla problém, kdybych měla sedavé zaměstnání 😀. Když jsem viděla italské turisty v džínách a nažehlených košilích, tak jsem byla ráda za volné tepláky z místního trhu a botasky. Cesta je prašná a na jejím konci po 4 hodinovém trailu je vám fakt jedno, co máte na sobě. Hlavně pohodlí, že jo…
Petra je úchvatná a já si na historických místech vždycky představuju, jak se tam asi kdysi žilo místním lidem.
Poté, co jsme vyšli ven ze skalního města, jsem ještě chvíli zírala na to, jak důmyslně bylo vymyšleno. Pohledem zvenčí totiž vidíte jen skály a vůbec by vás nenapadlo, že tam někde uvnitř se skrývá rozsáhlé město.
Po celé délce trailu se nabízí svezení na oslících, koních anebo velbloudech. A potkáte samozřejmě i jejich ehm… hovínka, takže je to nejen cítit, ale taky se musíte dívat kam šlapete 😂. Část cesty je lemovaná stánky se suvenýry. Náš trail je zde: https://www.visitpetra.jo/DetailsPage/VisitPetra/TrailsDetailsEn.aspx?PID=13
O hodinu později než bylo smluveno, jsme se setkali s naším řidičem. A protože sraz jsme měli před jednou z místních restaurací, tak jsme neunikli nabídce a přemlouvání k tomu, dát si něco k jídlu. Jídlo jsme si nedali.
Byl poslední den v roce 31.12.2023. Měla jsem v nohách spoustu kilometrů, špinavá od prachu a těšila jsem se do hotelu. Na sprchu, silvestrovskou večeři a novoroční přípitek. A protože mám ráda bubliny a Bohemku, dovezla jsem ji i sem. Koupila jsem ji před odletem v letištím obchodě. I přesto, že jsem měla už dříve zmiňovaný tarif bez zavazadel, do toho jednoho batůžku se mně ještě vešla a při nástupu do letadla nikdo nákup z duty free neřešil.
Výlet po stopách Ježíše, řeka Jordán a smočení nohou v Mrtvém moři.
Na tuto cestu jsem se vydala sama s řidičem. A ten řidič měl s sebou doprovod. Samozřejmě to byl to bratranec, jak jinak 😂. Takže jsem 9:30 naskočila ke „klukům“ do auta a vyrazili jsme z Ammánu směr Mrtvé moře. Můj cíl bylo místo, kde byl křtěný Ježíš. Jízda trvala přibližně hodinku. Na dohled bylo Jericho.
Jsem hodně zvědavá a taky trochu rozechvělá. Jednak je to moje první sólo cesta jen s místím řidičem a pak se taky nacházím na místě kousek od válečného konfliktu. Uklidňuju se tím, že všichni ví, kde jsem a s kým a pak… už jen děj se vůle boží.
Okruh byl s průvodcem a zahrnoval výklad. Cena pro 1 osobu 12JOD, na toto místo se nevztahuje Jordan Pass. Odvoz ze vstupního místa mikrobusem, prohlídka trvala necelé 2 hodinky. No a řeka Jordán? Jak bych to jen řekla… takovej malej a špinavej potok. Mylsela jsem si, že smočím nohy, ale nakonec jsem se rozhodla to nechat až k Mrtvému moři.
Počasí vyšlo krásně. V Ammánu 12 stupňů, jen o pár kilometrů dál a níž krásných 22 stupňů a azzuro :-). Měla jsem štěstí, bylo zde minimum turistů. Píše se 1. ledna 2024 a většina turistů asi ještě dospává po silvestrovských oslavách anebo jsou zkrátka někde jinde, na místě.
https://www.touristjordan.com/tours/bethany-beyond-the-jordan-day-tour/
Pokračujeme k Mrtvému moři. Na tohle jsem se těšila snad nejvíc. Ehmm, bylo to zklamání. Přístup k moři dlouhý a neudržovaný, špinavý se spoustou odpadků. Asi si nešlo nevšimnout blonďaté turistky, takže jsem zase odrážela nabídky svezení na oslíku, na poníku, na koni, na velbloudovi 🙂
Zažila jsem jaké to je, smočit si kotníky v mrtvém moři. Čekala jsem, jaký to bude wow pocit, ale ten se jaksi nedostavil. Po „koupeli“ v moři jsem si osprchovala nohy za poplatek 1JOD. Vzhledem k vysokému obsahu soli jsou veškeré namočené části pokryté zvláštní, jakoby olejovou vrstvou, ale také svědí, takže osprchování je nutností.
Pro dnešek mám s výlety hotovo a vracíme se na hotel. Zítra mě čeká poslední výlet:
Antické město Jerrash
https://international.visitjordan.com/Wheretogo/Jerash
Zhruba hodina jízdy z Ammánu. Ráno 12 stupňů a při příjezdu do Jerrash to bylo jen na tričko. Byla jsem sama a dávala jsem si na čas, nikam jsem nespěchala, zastavovala se na místech, představovala jsem si, jak se tam asi v těch historických dobách žilo místním. Město mě nadchlo. Mohla jsem si rozjímat, užívat si to. Turistů opět pomálu.
Cestou zpátky mě čekala ještě Citadela.
Tu jsem vzala je letem světem. Nachází se na vyvýšeném místě a je odtud krásný výhled na Ammán. https://www.touristjordan.com/amman-citadel/
Den jsem zakončila v mešitě.
Jediná v Ammánu, kam mohou turisté a smí tam i ženy. https://jordan-travel.com/king-abdullah-i-mosque/.
Musela jsem to vyzkoušet. A můj dojem? V kostelech si často chvilku posedím, ale tady jsem spěchala ven. Pro zajímavost, hned naproti se nachází křesťanský kostel.
Pro dnešek hotovo, plán mojí cestovatelské pětidňovky splněn. Tímto mám uzavřené výlety, před sebou už poslední večer a druhý den ráno pak směr letiště a hurá domů.
dlet opět se společností Ryanair. Možná vás bude zajímat, jak se cestuje s touto nízkonákladovkou : https://alexandrataranzova.cz/s-ryanair-do-jordanska-aneb-moje-novorocni-cesta-2024/
Pět dnů uteklo jako voda, nachodila jsem spoustu kilometrů, viděla mnoho zajímavostí včetně jednoho ze sedmi divů světa. Byl to krátký výlet, čas jsem využila naplno a už jsem se těšila domů.
Jestli jste dočetli až sem a máte pochybnosti o tom, co je dobrého na cestování, pak se podívejte na tento článek: https://alexandrataranzova.cz/9-duvodu-proc-cestovat-a-co-na-tom-cestovani-vsichni-maji/
Jestli toužíte cestovat, ale svazuje vás strach z létání, koukněte sem: https://alexandrataranzova.cz/ebooky-a-kurzy/
Průvodce k cestování letadlem najdete v eBooku 9 KROKŮ K POHODOVÉMU LETU. Ke stažení zdarma zde: https://alexandrataranzova.cz/ebook-zdarma/
Přeji krásné a pohodové lety bez zpoždění.
Doufám, že pro vás byl tento článek užitečný. Můžete zanechat komentář nebo dát like pod článek.