Začíná to už v momentě, kdy nastupujete do letadla. Když je letadlo plně obsazené a sejde se 150 pasažérů v zimních bundách, péřovkách, kabátech, je to jasný předpoklad k tomu, že nastane potíž s umístěním všech předmětů do zavazadlových prostorů a zbude málo místa pro příruční zavazadla (tady beru jako vzorek Airbus A320 s kapacitou +- 150 cestujících).
Svého času tímto byly pověstné lety do Ruska, kde v zimě všichni nosí kožichy, ušanky, beranice, rukavice, šály a velké nákupy z duty free. Tudíž téměř vždycky došlo k zabírání kabinových zavazadel. Cestující z toho nikdy nemají radost…
Pokud je let poloprázdný, nebude tohle váš případ a zavazadla se vejdou na palubu, ale i tak čtěte dál 🙂
Byť se letušky snaží, scénář je v tomto případě už předem jasný. Občas se potýkají se zdviženým obočím udivených cestujících, když vysvětlují, že volné místo už prostě není.
Letušky jsou v ten moment tak nějak ok a centrum pozornosti se v tu chvíli přenáší na pozemní personál, který zavazadla označí a naloží do podpalubí. Když se zvládne po takovém nástupu včas vytlačit letadlo ze stojánky, může cestující potkat další překvapení.
Žádná část letadla nesmí být pokrytá ledem. Největší důraz se klade na křídla, ocasní plochy a snímače tlaku vzduchu. Pro vysvětlení: jsou to malé trubičky, které koukají z čumáku letadla někde na úrovni kokpitu. Zajímavé je, že za námrazové podmínky je považováno vlhké ovzduší už při teplotách od + 10°C a níže. Také pokud je nad nulou a k tomu sněží.
Odmrazování je poměrně složitý proces a rozhoduje o něm kapitán po domluvě s pozemním personálem.
Letadlo se přesune na další stojánku, kde je ošetřeno nemrznoucí kapalinou. V případě, že je v daném čase více odletů, může se tvořit fronta a odlet se tím může zpozdit.
Možná jste se jako cestující setkali s tím, že se odmrazuje nadvakrát. První krok je tzv. de-ice, což je odmrazení již namrzlých částí letadla. Druhý krok je tzv. anti-ice, tedy prevence proti namrznutí, které se děje v případě mrznoucího deště nebo sněžení. Zajistí, že se do doby vzletu nevytvoří námraza na ošetřeném povrchu letadla. Od momentu vzletu používá letoun vlastní odmrazovací zařízení.
Jediná vyjímka, kde se může nacházet námraza před vzletem je spodní strana křídla v místě palivových nádrží.
Můžete se někdy podivovat nad tím, že vaše letadlo stále čeká než se zvedne mlha a přitom ostatní letadla odlétají a přistávají. Tady hraje roli, o jaký typ letadla se jedná a jestli je posádka vycvičena na přistání a vzlety za snížené viditelnosti. V neposlední řadě záleží také na vybavení letiště. Všechna velká mezinárodní letiště jsou pro přistání a vzlet ve zhoršených podmínkách vybavena.
Až vám příště kapitán zahlásí, že letadlo čeká na zlepšení podmínek, budete už vědět, proč se tak děje. A jestli budete rozladění? Stejně s tím nic neuděláte a odlet neurychlíte. V letectví (asi stejně jako v životě) platí: better be late than sorry.
P.S.
Nejsem ani tak moudrá, ani jsem tuto problematiku obzvlášť nestudovala. Něco znám z praxe, tady jsem čerpala ze zkušeností mého manžela, kapitána Airbusu, kterého jsem vyzpovídala, vypustila spoustu odborných výrazů a snažila vše sepsat tak, aby to bylo srozumitelné 🙂
Průvodce k cestování letadlem najdete v eBooku 9 KROKŮ K POHODOVÉMU LETU. Ke stažení zdarma zde: https://alexandrataranzova.cz/ebook-zdarma/
Doufám, že pro vás byl tento článek užitečný. Můžete zanechat komentář nebo dát like pod článek.
Krásné a pohodové lety přeji.