Samozřejmě je to kus od kusu, ale jedno mají společné. Vášeň k létání. Prolíná se do jejich soukromých životů. Ve volném čase často pilotují malá letadla někde v aeroklubech, tráví čas na simulátorech, létají akrobacii, dělají instruktory. Svoji profesi milují. Často je postižená celá rodina a děti jdou ve šlépějích svých otců.
Cesta vede většinou přes Aeroklub. Je časově náročná a jdete krůček po krůčku. Nejdříve začnete na bezmotorových letadlech, pak přesedláte na motorová. Důležitý je nálet a po dosažení určitého počtu odlétaných hodin se můžete posunout na jiný typ letadla. Tady spíš platí, že cesta je cíl. Létáte pro radost a vyžaduje to spoustu času a financí. Někdo má jasno hned od začátku, že chce být pilotem a někdo k tomu dospěje časem skrze radost z létání.
Movitější adepti si (před Covidem) výcvik mohli udělat v USA. Zároveň tím vypilovali angličtinu, bez které se neobejdou. Nejnovější možnost výcviku je tzv. “z nuly do kokpitu”. Krom finanční náročnosti je hlavně náročný časově. Adept musí projít specifickým výběrem a za 2 roky může pilotovat dopravní letadlo.
Řeší každý rok zdravotní prohlídku, kde je doktoři napříč všemi specializacemi velmi důkladně proklepnou. Od určitého věku pak 2x ročně. Řeší každoročně několikadenní přezkušování na simulátoru a přezkoušení na letadle, vždy je přítomen inspektor. Aerolinky neustále vypisují změny a nařízení v provozu, která piloti průběžně studují.
A víte, co tihle chlapíci dělali v době, kdy Covid uzemnil všechny letadla a spousta z nich přišla o práci? Rozprostřeli se do mnoha profesí… řidiči autobusu, řidiči kamiónu i různých rozvážek jídla, skladníci. Pracovní pozice samostatné i podpůrné. Jako např. přidavači na stavbě. Což je zvláštní kategorie pracantů, neb s těmito lidmi jejich nadřízení i klienti, pro které pracují, jednají velmi často s podivným despektem a odstupem… prostě chlapík v montérkách, který míchá maltu je pro společnost tak trochu divnej. Řekla bych: „Vítejte ve světě dnešního pracovního trhu“:-)
Ale tohle by už nebylo o létání a vydalo by to na samostatný článek, což není cílem tohoto blogu. Co dodat… i tohle je škola života a výzva, se kterou se „kluci“ museli popasovat…
Jsou mezi nimi vyložení sympaťáci, mistři slova a velmi zábavní jedinci. Jiní jsou galantní a další si drží odstup. A když si obléknou uniformu, nejen že budí respekt, ale prostě jim to sluší. Samozřejmě nejen jim, ale i krásně upraveným letuškám, celé posádce. Vždycky jsem na letištích ráda pozorovala posádky a vždycky mě to bavilo. Je na ně prostě hezkej pohled. O letuškách píšu v tomto článu:https://alexandrataranzova.cz/kam-zmizely-letusky/
Pár jich znám a musím říct, že jsou to SUPERŽENY. Jak to všechno stíhají, když mají rodiny, pro mě zůstává záhadou. Jasně, určitě se zapojují nejbližší příbuzní…. protože být máma, partnerka a pilotka musí fakt dřina. Tyhle ženský jsou prostě dobrý. Mega.
Průvodce k cestování letadlem najdete v eBooku 9 KROKŮ K POHODOVÉMU LETU. Ke stažení zdarma zde: https://alexandrataranzova.cz/ebook-zdarma/